Úvod > Historické sbírky > Obraz ak. malíře Antonína Picka

Obraz ak. malíře Antonína Picka

Obraz ak. malíře Antonína Picka „Fata morgana nad Novou Pakou 1870“

V našich životech se často objevují věci, které jsou těžko vysvětlitelné. Prostě jim nerozumíme, nemáme na to schopnosti a někdy je ani nechceme pochopit. Když jsme probírali sbírky našeho muzea, tak nás zaujal velice zajímavý obraz na plátně, který má zcela lakonický název „Fata morgana v Nové Pace v roce 1870„. Tato práce je dílem akademického malíře Antonína Picka, rodáka z Nové Paky. V horní části obrazu na růžovém pozadí jsou tři bílé kříže na Golgotě. Spodní polovina je tmavá, v pravém dolním rohu je skupina modlících se postav, které se dívají na kříže. Když jsem obraz obrátil, tak jsem našel zajímavý text, který zde uvádím:

„Fata morgana v Nové Pace roku 1870. Antonín Picek se narodil 1861 v Nové Pace, zemřel v Praze 1943. V předvečer války německo-francouzské se nad Pakou objevily tři kříže. Vyděšení lidé myslili, že je konec světa, a proto na doporučení kněží darovali své majetky packému klášteru. Druhý den, když se nic nestalo, chtěli peníze nazpět. Vyprávěla 1956 Pickova dcera. Otec podle tohoto vyprávění namaloval onen výjev„.

Možná by neškodilo, kdybychom se podívali vůbec na pojem, co fata morgana je. Cituji vám z Masarykova slovníku naučného, díl II, 1926: „Fata Morgana: vzdušný přelud, v přírodě optický zjev záležející v tom, že za vhodných okolností stávají se viditelnými např. různé vzdálené předměty, které třebas leží pod obzorem a nemohou býti normálně viditelny. Fyzikální podstatou Fata morgany jest lom a odraz (nejčastěji úplný, tj. zrcadlení) světelných paprsků na vzduchových vrstvách, jichž hustota bývá mnohdy nepravidelně rozdělena; např. nad pláněmi a pouštěmi, kde vyšší vrstvy mívají větší hustotu než nižší, objevují se na obzoru převrácené obrazy oas, zrcadlící se v hladině vodní; dle Biota jest úkaz hladiny vodní zrcadlením modré oblohy. Komplikace těchto zjevů (na- př. zkreslené obrazy n. vícenásobné) závisí na rozdělení hustoty vzduchových vrstev (při vertikálním rozdělení vrstev vzniká zrcadlení bočné). Rychlé změny Fata morgany vysvětlují se prouděním vzduchu a tím vzniklými změnami hustoty vrstev vzduchových; na této okolnosti spočívá známé třesení předmětů, jež možno pozorovati za parných dnů“.

Když už jsme u té historie, je třeba, abych připomenul některá historická data: „19. 7. 1870 vyhlásila Francie válku Prusku. 30. 8. byla zahájena bitva u Sedanu, v níž francouzská armáda v čele s Napoleonem III. kapitulovala„. Tím se v podstatě změnil svět, skončilo císařství ve Francii, byly podány základy pro rozpínavost Německa.

V závěru bych ještě rád připomněl osobnost malíře, který celý tento obraz vytvořil: „Antonín Picek, akademický malíř a pedagog se narodil v Nové Pace 26. 10. 1861 a zemřel 21. 10. 1943 v Praze. Antonín Picek byl po celý život věrný své Nové Pace, i když působil v mnoha místech. Představte si, že studoval u slavného profesora Mařáka a po úspěšném ukončení školy odešel pracovat do Německa. Byl přítelem Mikoláše Alše, ale to už jsou úplně jiné souvislosti.

Autor: Miloslav Bařina