Úvod > Historické sbírky > Hliněný ohřívák do postele

Hliněný ohřívák do postele

Je dost pravděpodobné, že v lednu bude zima, i když zrovna nemusí mrznout, až praští. Naší předkové si se zimou užili své, místnosti se rozhodně nepřetápěly jako dnes. Děti snad ještě mohla ohřát chladnoucí kachlová kamna. Ve světnici někde byla postel pro hospodáře a hospodyni, ale co ti ostatní? Vlézt pod ledovou peřinu jistě také nebylo nejpříjemnější, a proto bylo dobré dát pod duchnu ohřívadlo. Musím říci, že ohřívadlo na našem snímku má mezi návštěvníky docela pěknou odezvu a lidé se vyptávají, co to vlastně je. Ohřívadlo je vyrobené z hrnčiny, pochází asi z poloviny 19. století, má tvar bochníkovité pícky s dvěma okrouhlými otvory ( tudy se dovnitř lila vařící voda) a držákem. Ohřívák má mimořádně silné stěny (aby dlouho držel teplo od vařící vody), které jsou vypálené z červenavé hlíny. Je opatřen hnědozelenou, jakoby fládrovanou glazurou. Vysoký je 16 cm a průměr má asi 23 cm.

Nu, prostě asi bylo lepší vlézt včas pod peřinu ohřátou takovým ohřívákem, i když prý je nejlepší živočišné teplo. Snad proto se dříve rodilo více dětí. To jsem ale odbočil. Raději připomenu, že Nová Paka byla skutečně významných hrnčířským střediskem, známe sice staré nálezy kachlů a nádobí, ale víme jen, že v roce 1613 se novopačtí hrnčíři osamostatnili od sedmeráckého jičínského cechu. O kumburských, starších peckovských a štikovských nálezech podal zprávu A. Riedl ve II. dílu Novopacko. Kolem šedesátých let packé hrnčířství zaniklo (posledním hrnčířským mistrem byl jistý pan Žalud), ale již kolem roku 1870 začala jeho nová epocha, ale novodobí hrnčíři začali už pracovat s bělninou. Do Nové Paky přišli hrnčíři většinou z Kostelce nad Černými lesy). My si z doslechu ještě pamatujeme na slavnou dílnu Drahokoupilovu, Jelínkovu, Lipanovu, Třešňákovu, Zeminovu, Zívrovu, Brabcovu ...

Jsem rád, že jsem některé hrnčíře nebo jejich potomky poznal. O hrnčiřině poutavě vyprávěl Josef Lipan, paní Brabcová nám dokonce sepsala seznam místních hrnčířských názvů pro výrobky a nástroje, svoje vzpomínky mi navyprávěl sochař Ladislav Zívr, stručné vzpomínky napsal profesor Otakar Zemina, o novopackém hrnčířství napsal odbornou studii PhDr. Vladimír Scheufler...

Hrnčířství bylo slavným packým řemeslem a mnoho členů hrnčířských rodin Paku proslavilo. To už je ovšem příběh jiný.

Autor: Miloslav Bařina